Just LIVE like there was no tomorrow!!

Duben 2013

Vraťte nám fakultu, plynaři!

29. dubna 2013 v 20:31 | P. Bloody |  (Ne)konkrétní postřehy a komentáře
Aniž bych chtěla situai jakkoliv zlehčovat, musím říct, že výbuch v Hollaru mi hodně, ale opravdu hodně zkomplikoval život. V nepřístupné budově fakulty je kdesi uložena moje teze bakalářské diplomové práce, k níž se nemohu dostat, tudíž i kdybych měla práci desetkrát napsanou a prolustrovanou od vedoucí, JE PRD PLATNÁ, bez teze ji nemůžu odevzdat!

Pochopitelně to nebylo to první, na co jsem myslela, když na mě na netu vybběhla fotka místa, kde se vyskytuji několikrát týdně už třetím rokem, plného střepů, kusů omítky a zdi. Pochopitelně, že první myšlenka byla asi: ,,aghgtzhnh WTF?!!", teprve potom se to nějak zformulovalo do: ,,Nestalo někomu něco?!" asi vteřinu na to "Nestalo se něco někomu z mých známých? Nebyl tam někdo od nás z ročníku?!!" a teprve asi hodinu potom mi vyvstala na jazyku otázka "Co teď bude s fakultou?" Moje útočiště, pražský ostrůvek a třetí domov je do odvolání uzavřenej, protože... protože bouchnul plyn?!?! To je zatraceně blbej fór, hodně blbej. Takže to vážně bouchlo? Tramvaje stojí až do náměstí Republiky až k Národní? Tak to asi nebyl vtip, to není mystifikace, to není romskej pokladník, tohle je realita. Moje fakulta, můj azyl, moje teze (!!), moje sprinty mezi prací a touhle budovou, moje sprinty mezi nádražím a touhle budovou, moje sprinty mezi hospodou a touhle budovou... jsou do odvolání odvolaný?
Všichni žijou, dejchaj, choděj, mluvěj a myslej, jsou v pořádku, někteří pořezaní od skla, vyděšený a v šoku, ale fungujou. Díky bože za ty dary! Ale výuka odvolána s největší pravděpodobností do konce semestru, budova bude uzavřena a zároveň bude značně omezen provoz budov FSV v Opletalce a v Jinonících, kde maj sice okna vcelku, ale nemaj funkční síť. OŽIVME HOLLAR, když nám ho teď umrtvili! A moji tezi si nechali UVNITŘ! Jak ji mam teď asi svázat s bakalářkou, no, pane děkane, jak?

Člověk je fakt divný tvor. Na chvíli mi blesklo hlavou, ještěže tam nebyla Péťa, ještěže jsem tam nebyla já a ještěže ti, co tom byli, jsou v pohodě. A pak najednou jak rána do čela: TEZE! STÁTNICE! Proč prostě zrovna MY, copak je v Praze málo budov? Copak má Karlovka málo fakult? Jenže tahle žlutá budova s výhledem na Pražský hrad a Petřín je kus mýho života, ať to zní sebehůř a sebeuslintanějc.A nejvíc to odprděla moje nejmilejší místo z celého fakultního areálu - knihovna. Naše malá, útulná knihovnička... No, ještěže jsem nebyla v pátek líná a šla si dodělat ty citace rovnou, dneska už bych se ke knihám nedostala! Vždyť tam ještě ve čtvrtek byla Pavlač, všechno v pohodě a dnes už jsem se tam válí střepy. A tento čtvrtek jsem měla mít poslední konzultaci, jenže teď nemůžu vedoucí ani napsat, neboť fakultní maily nefungujou. A? Já jdu zítra na Majáles a děj se vůle boží, protože takhle blízko zápachu neštěstí už jsem zase pěkně dlouho nebyla. Stačí zlomek vteřiny a všechno je na dlouhou dobu dopředu v hajzlu. Ale takhle fakulta se dá zase do pucu, i kdybych jí měla jít vysklít okna já osobně.
Vstávej, nenech mě čekat,vlítnu tam jak uragán... VŽDYŤ JÁ JSEM DO TÝ BUDOVY BLÁZEN!

Pražská náplava, to jsme my!

12. dubna 2013 v 17:15 | P. Bloody |  (Ne)konkrétní postřehy a komentáře
Vzhledem k tomu, že už přes rok trávím většinu svého času v Praze, tak už jsem několikrát narazila na takové ty děsně férové, inteligentní a v neposlední řadě nenávistné poznámky typu: "No jo, tobě se to kecá, ty si žiješ v Práglu, kde máš všechno u zadku." nebo "Vám Pražákum taky neni nic dobrý!", "Studium v Praze? Tak na co ty si můžeš stěžovat?" a také "No jó, vy máte v Praze větší a lepší..." (konkrétně tato poslední poznámka se týkala brněnského výstaviště, nicméně nikdy jsem netvrdila, že výstaviště v Holeškách je větší nebo dokonce lepší, prostě jsem řekla, že to je zatím jediné české výstaviště, jež jsem navštívila...)

Co k tomu dodat? Mnoho. Tak tedy s chutí do toho...
Hned v úvodu podotýkám, že nejsem Pražák! A na moji identitu a příslušnost mi nemakejte, nebo budu zlá! Ve svém rodném městě jsem žila plných jedenadvacet let a do té doby, než jsem začala studovat vysokou, mi tam věru nic nescházelo.
A ano, mám tu všechno za zadkem, ale i to byl jeden z důvodů, proč jsem se v prváku definitivně rozhodla, že si stálou práci a nastěhuju se sem! Je velká výhoda mít bydlení, práci i školu v jednom městě, kdy cesta na jednu přednášku není problém, protože nyní už to pro mě neznamená celodenní výlet. Málokdo už ale ví, za jakou cenu jsem si tuhle výhodu vydupala.
Jasně, zní to úplně úžasně a bohémsky - na studiích v Praze! Takže jsme pražské rychlokvašky a děsně rozevlátý studentíci, kteří Prahu objevují hlavně prostřednictvím Staropramenu a vodních dýmek, co? Pěkná blbost! Jistěže jsou mezi námi i takoví, kteří doma prostě oznámili, že jdou na školu v Praze, rodiče sehnali byt, zaplatili nájemné, na účet poslali zálohu a "na přilepšenou", zamáčkli slzu v oku a teď si dítko vydržují a v práci se chlubí, jak jejich Honzík či Anička studují na Univerzitě Karlově, Vysokém učení technickém či někde úplně jinde, čert to vem. A pak jsou tu tací, kteří na nějaké peníze "na přilepšenou" od rodičů mohli zapomenout, prostě ticka měsíčně na jízdný a třeba se z toho každodenního výletování připodělej. A když už si takoví našli podnájem i práci, aby podnájem mohli uhradit, doma místo "Bude nám tu smutno." slyšeli akorát "Tos nám teda pomohla!" "Tak si běž kam chceš a plať si to z čeho chceš.". Jo, to už není stuidum v Praze tak bohémský, když musíte ve čtvrt na šest ráno vstávat do práce, po práci ideálně do knihovny smolit bakalářku (nebo seminárky, ono už je to vy výsledku jedno, co to je), druhý den do školy a po škole (v tom horším případě) zase do práce nebo (v tom lepším) na byt do kuchyně s kvílejícím žaludkem. Ne, do hospody fakt ne, pražské ceny jsou prostě trochu nad limitem příjmu z částečných úvazků a prací na DPČ. Do hospody tak jednou za dva týdny, když se něco "ulije" z výplaty, proč ne, jenže to se moc často nestává. Studentská poezie je fuč, co? Zkrátka nejsme všichni dětinkové, co sedí přes den ve škole a večer lamentují nad pivem a představují si, že až vylezou ze školy, všichni po nich chňapnou, daj jim plat přes dvacet tisíc a ihned po zaběhnutí je pasují do stavu ředitelského, protože sežrali všechnu moudrost světa právě nad tím pivem.

Ne, to není můj osobní výmysl či odhad, vycházím z tohoto článku.

I mínění o "studentském životě" je jakýsi trapný zažitý stereotyp, protože bych řekla, že těch, kteří se už během prvních let na výšce začnou protloukat alespoň z velké části, když ne zcela, na vlastní pěst, je ve skutečnosti víc než těch, kteří si nechají od rodičů platit nájem a ještě si berou prašule "na přilepšenou" (což v případě některých mých známých rozhodně netvoří jenom jedna nebo dvě tisíckovky..).

Teď už je to venku a doufám, že všichni pochopili, že mě nemaj moc s..t kecama o studentském životě a o tom, jak to mám všechno jednoduchý, protože jsem v Praze na studiích. Praha sice znamená jisté ulehčení a výhody, rozhodně ale ne zadarmo, jak si mnoho lidí (respektive omezenců a trotlů) myslí. Takže každého, kdo mi od této chvíle ještě něco podobného bude předhazovat, mám naprosté právo nakopat do řiti!