Just LIVE like there was no tomorrow!!

Březen 2013

Southern City Lullaby

19. března 2013 v 19:12 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Nenahraditelná. Je to jediné místo, kde vám odpustí skoro deset korun z účtu, když evidetně vidí, že ty prachy prostě nemáte, a ještě vás pozvou na příští akci. Je to jediný město, který má dva hokejový týmy a oba v extralize a taky jediný, kde jste všem u pr.... I když svým spolubydlícím, s nimiž sdílíte záchod, byste nemuseli být úplně volní, ale což. Může se tu vlastně žít doopravdy svobodně, což je pro člověka z poddolovanéhé města ukrutná změna. A možná to byla nejlepší změna, které jsem se kdy dopustila. Musela jsem si ji vyhádat a bezohledně vydupat, ale je to Ona. Ze cenu toho, že musím (ano, prostě musím) chodit mimo školy do práce a smířit se (kupodivu!) s tím, že mi výplata zkrátka celá nezůstane pro jakousi volnočasovou útratu (takýžto prostě nejsme každý ani každý druhý týden v hospodě, to bych z jedné výplaty z částečného úvazku asi fakt nedala). Ale když už,co už, nudit se tu dost dobře nedá. Je třeba napsat bakalářku, učit se na státnice a vydělávat. A když nic z toho zrovna se neděje, není nic lepšího než jít to oslavit.

Nekonečná. Je těžké se vymotat, utéct. Zato je snadné se ztratit a domnívat se, že už jsem pryč. Jenže i tato p.... světa je ještě pořád v rámci matiččiny rozložité rozlohy, už jsem s tím smířená. Znuděná a ničím netypická tvář sídliště je krapet depresivní, avšak nejen ona. Na mladýho člověka tu jen těžko narazím (i když během dneška rovnou třikrát), moji spolubydlící z čtyřjedničky jsou až na dvě výjimky sociopati, kteří nekomunikují s okolím a majitel je týpek, který má všechno těžce na háku. Jenže já, jak se zdá, nemám naháku absolutně nic a nesnáším nekomunikativní lidi, takže pokud nemusim být na bytě, je pro mě opravdu lepší varinta třeba knihovna nebo zahulená čtvrtá cenová.

crowded. Lidí jak nas...., když vylezu zpátky na povrch, není si kam plivnout, všude mraky otroubenejch, zbrklejch a totálně vypatlanejch lidí. Dobře, trošku přeháním, vlastně vždycky o lidech přeháním, protože mě krkaj, hamtaj mi na nohy a mají nepěkný zvyk se na konci nebo začátku eskalátorů začít rohlížet. Jakmile někdo trčí a čučí, tak to pouštím jiskry na všechny strany, neb mě to pěkně vytáčí. Ve skutečnosti to ale takhle neberu. Pravda je ta, že pro mě není nic tak osvobozujícího jako lidská společnost, nejlepší terapie na můj náhlý (a logicky nodůvodniitelný) splín jsou blízké lidské hlasy a smích, hodně smíchu a blbostí.. Všichni jste pro mě neopakovatelné individuality, nejradši bych vás všechny poznala a se všema šla alespoň jednou na vínko, což je neproveditelné, takže některé z vás si zkrátka musím zhnsit, jinak bych se za to víno nedoplatila, lidičkové...

Mateřská. V neposlední řadě tahle dáma přijme všechy, kdo jsou schopný alespoň malých finančních obětí a alespoň jednoduché činnosti mozkové. Je fakt jedno, jak je kdo starej, jak je vysokej či širokej, co má nebo nemá na hlavě či v kalhotách. Osobnost tu hraje prim, ať si kráčí po ulici v sténové košilce nebo v batikovaném tričku...

A i když jsem dneska zase ve splínu, vím, že mě vždycky přijme, slávista anebo sparťan, homo nebo hetero, nech žít a budeš nechán. V blažené vědomosti ničeho a nikoho, jen sám sebe v němém davu hlučných.

Socanova noho...

15. března 2013 v 17:42 | P. Bloody |  Mýma očima..
Tak už je to tady, nadpoloviční blbčina v našem státě tleská a plláče dojetím se sociální demokracií se Zeman v čele (ale pssst, to se jako neví, prezident má být totiž nestranný)! Hrdý buď, žes nevolil Zemana...

Celý tento žalozpěv ve mne probudilnásledující text:

Nadšení delegáti vyprovodili Zemana dvouminutovým aplausem, tekly i slzy

Inu, sjezd sociálních demokratů je jedna velká šaškárna nemálo podobná sjezdům kdysi vládnoucí KSČ - standing ovation, slzičky dojetí nad moudrými slovy našeho pana prezidenta (který je sice netranný, ale otevřeně se hlásí k levici...). Upřímně řečeno, z Nečasovy vlády nejsem úplně odvázaná, ale to rozhodně neznamená, že půjdu volit vybledlé komunisty... Jenže většina občanů disponujících v tomto státě volebním právem je (jak v lednu jasně dokázala) omezená a má dojem, že jsou tu jen růže, modrý ptáci a (naneštěstí) třešně. A podle toho pak vypadají výsledky voleb, že ano. Ale pryč od české voličské blbčiny a zpět k soudružskému sjezdu. To, že Miloš Zeman označi dobu své vlády za nejhezčí období života snad nikoho nepřekvapuje, arogantní lidé se sklony k všeználkovství obvykle touží po vládě, neb jsou přesvědčeni, že oni jsou k tomu předurčeni. Ať si josu, chtělo by se říct. Jenže ono se jim to bohužel nějak moc často i daří, moderní dějiny budiž toho důkazem. Protože lidi jsou tupci, kteří se nechají utáhnout za fusekli a opít rohlíkem, v českých poměrech ještě tři dny starým a bez máku. Zeman budiž toho dokladem (již podruhé!).
Avšak manýry sociální demokracie začínají i bez Zemanova přičinění překračovat meze mojí schovívavosti. Zvolili za svého přesedu jediného kandidáta? Zvláštní, že to neprovedli zcela jednomyslně! Tleskají Zemanovi za jeho podporu, a když jim navíc řekne, že by jejich strana měla mít sílu vládnout sama, čímž de facto vyslovil přání jakési vlády jedné strany a vytřel si zadnici s koaliční formou vlády, soudruzi to nevdrží a na vrch všeho se rozpláčou (kdo se domníval, že ze soudruhů vyběhne něco jiného než slzy, nusím s lítostí oznámit, že k tomu zřejmě nedošlo, avšak pokud si ještě chvíli počkáte, třeba se i přebarvení oranžové sociální demokracie na hnědou dočkáte...)

Vlastně by se všechna tato slova dala shrnout do jednoho: SÍLA! To jsou vážně všichni slepí? Klaus rovněž vzešel z ODS a rovněž se mu (zejména v období prvního mandátu) vyčítalo, že není nestranným prezidentem. Ale chodil rozplakávat a roztleskávat členy ODS na sjezdy? Já mám dojem, že oba modré premiéry, s nimiž měl tu čest vykonávat funkci souběžně, docela dusil. Topolánek s Nečasem si s Klausem užili své, ODS si vůbec užila Klausovu kritiku spíš než nějaké dojemné projevy plné řečnických otázek vhodných pro primitivní zfanatizovaný dav. Kdo takových projevů užíval k oblbnutí již zmiňovaných davů zoufalých a nepříliš bystrých ovcí už napovídat nebudu, znalosti dějepisu to snad učiní za mne.

"Dovedete si představit, že budu podporovat jejich (Nečas, Schwarzenberg) vládu, což by ostatně byla vláda Miroslava Kalouska? Dovedet si představit, že - nedejbůh - budu podporovat vládu Karoliny Peake?" V tomto případě zase čerpám odtud. I když je to vlastně to "bulvární" médium vydavatesltví Mafra, pře nímž nás pan novopečený prezident varoval, abychom si náhodou nemysleli, že nezávislá média jsou samozřejmostí...

A jako vrchol všeho je obvinění Jiřího Dienstbiera z toho, že netleskal! Tedy pane Dienstbiere... být v KLDR, tak už je s vámi amen!
Být vámi, drazí spoluobčané, začala bych trénovat potlesk a taky dojatý pláč na povel, vypadá to, že nejsou daleko časy, kdy se vám takový um může hodit...
Na straně druhé, co jste už zvolili, to máte, na straně druhé, co si zvolíte, to budete mít zase.

Rozepnutý knoflík

9. března 2013 v 17:26 | P. Bloody |  Idiotony
Já vím, že být povrchní je ošklivé. Já vím, že lidé mohou být neskutečně schopní, chápaví, vstřícní, vynalézaví a hlavně moudří, i když mají břicho jako horu Říp a poměrně početnou sbírku brad. Jenže Miloš Zeman není schopný. Vlatně je - je schopný naučit se text zpaměti, což ocení zejména redaktoři TV Nova, to je totiž NĚCO. Co? Pozurážet komentátory českých médií zpaměti dokážu taky, jenomže mě nikdo nebude poslouchat.
Pan nový prezident nás poučil o tom, jak dobře udělali ti, co jej volili a jak stupidní voliči jeho protikandidáta zbytečně mrhali svými hlasy, dále nás poučil o tom, jak nemá rád mafii a zloděje. Jak naopak miluje podnikatele ,,baťovského typu". A ač jsem se osobně snažila jeho slova vnímat a vstřebávat, musím se přiznat, že se mi chvílemi svíraly ruce v pěst (samozřejmě zcela nepochopitelně!). A moje oči, aby ušetřily nebohé pěsti a také nebohé uši, začaly pracovat a vyhledávat nějaký bod, kam se upnout, takový bod, který by svou hloupostí přebyl plytkost slov. A povedlo se! To, že Miloš Zeman vypadá opravdu otřesně (a teď se neošívejte, že jsem sprostá nebo povrchní, to je prostě krutá realita), je věc známá už několik let. Jenže za těch několik let nevedl ani jednou inaugurační projev prezidenta republiky k národu. Včera ano, s rozepnutým sakem. Těžko říct, proč si nezapl i druhý knoflík na saku. Možná se bál, že by mohl Lívii Klausové nebo Dagmar Havlové v hledišti vystřelit oko. To by byl trapas! Nebo chtěl působit ležérně? Těžko říct. Ale jak tam tak hřímal křivá slova se spasitelským výrazem v obličeji, zdálo se, že ten nedopnutý knoflík roste a roste. Byl pořád větší, jen pana prezidenta převážit, aby padl na tu svou ulhanou ..ehmmm.. tvář. Nepřevážil. Možná někdy příště, až si zase bude lhát do kapsy, až se za ním zase rozjedou jeho průměrní voliči ze všech koutů republiky, aby v Praze tleskali jeho lžím, nepodloženým soudům a urážkám, možná, že pak ho dožene ta horda másla, kterou nosí již léta na hlavě, vrhne se do rozepnutého knoflíku a strhne největšího českého lháře devadesátých let tam, kam doopravdy patří. Do horoucích pekel.