Just LIVE like there was no tomorrow!!

Listopad 2010

Solární byznysmeni na kolenou

18. listopadu 2010 v 20:38 | P. Bloody |  Mýma očima..
Tento výtvor jsem sice původně plodila pro fakultní čtrnáctideník, ale nakonec vyhrál můj druhý projev a tento kousek otištěn nebyl. Psala jsem se s ním ale docela dlouho a oprava překlepů, špatného skloňování či doplňování vypadlých sloves mi zabralo ještě více času. I zželelo se autorce několika ztracených chvil před monitorem počítače a rozhodla se zveřejnit i tento komentář - ale cestou neoficiální, tedy cestou blogovou :) výhoda je v tom, že mi nikdo nebude pořád opakovat ,,Zkrátit!" a posléze při lámání zase "Prodloužit, je tu díra jako vrata!" :D nevýhoda je ta, že se v tom neporýpe korektor, ale co! Chyby patří k životu a k životu (alespoň k ménu určitě) nepostradatelně patří i psaný projev! Tak tedy, zde můj výtvor jízlivě pojednávající o temnu v oblasti solárních elektráren:)

Psal se rok 2008, když v České republice nastal solární boom. Investice do solárních panelů se začaly vyplácet a ekologické elektrárny přibývaly jedna za druhou. S trochou nadsázky by tato zařízení, postavena od roku 2008 až po současnost, mohla nést název Římanovy solární děti, jelikož právě v době, kdy Martin Říman vykonával funkci ministra průmyslu, se počet elektráren začal nápadně zvyšovat. Smutné je, že exministr Říman se ke svým solárním dětičkám nehlásí a otcovství hází na Vladimíra Tošovského, který post ministra průmyslu převzal po jmenování úřednické vlády. Ve skutečnosti je to ale beztak jedno, protože zodpovědnost za tato přemnožená a sluncem nabitá dítka musela převzít současná vláda. A ujala se jich s noblesou, která dost možná český stát přivede do pořádné šlamastiky. Česká fotovoltaická asociace uvedla, že Česku hrozí arbitráže za miliardy korun. Důvod je prostý - poté, co novela zákona o obnovitelných zdrojích prošla sněmovnou, většina podnikatelů z oblasti solární energie vyhrožuje žalobou. Poslanci totiž na sluneční energii uvrhli 26procentní daň, jež se týká elektráren postavených v minulém a letošním roce, a těch, jen tak mezi námi, není zrovna málo. Bohužel, takto vysoká sazba přivede podnikatele do ztráty, což je logické. A přitom se veškerému zmatku kolem solární energetiky dalo předejít. Za předpokladu, že by páni politici začali jednat dříve a nečekali, až se výstavba elektráren na sluneční energie začne podobat morové nákaze, cena takto vyrobené elektřiny by nehrozila ohromným nárůstem a Česká fotovoltaická asociace arbitrážemi! Avšak pozdě Tošovského honiti.

Peníze nebo život!
Se zvyšujícím se množstvím slunečních elektráren roste pochopitelně i výkupní cena elektřiny vyrobené pomocí solárních panelů. To není nic zvláštního. Zvláštní je spíš to, že při zavedení podpory ekologicky vyrobené energie nemysleli pomazané hlavy ve sněmovně na to, jak neekonomický výsledek mohou jejich ekologické záměry mít. A teď hoří členům vlády u zadku koudel - nebo spíš distributoři, rozpálení vzteky. Musí vykupovat solární energii za vysoké ceny, takže není divu, že dali našim zástupcům demokracie nůž na krk. Buď jim finančně pomohou, nebo přestanou solární energii vykupovat. Člověk nemusí být zrovna ekonom, aby vyvodil, že tak by došlo k likvidaci ekologických elektráren během chvíle, a to není dobré nejen po ekologické, ale i té ekonomické stránce. Vláda tedy shání peníze, kde může. Srážkovou daní to zdaleka nekončí. Pozemek, na kterém elektrárna stojí, je nutné vyjmout ze zemědělského půdního fondu. Za vyjmutí majitelé elektrárny musí platit poplatky, které po navýšení vynesou až 1,7 milliard ročně. S podobným opatřením přispěchal i Energetický regulační úřad, který od ledna příštího roku zavede rozdílné výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren na střeše a jiné z elektráren na zemi. Takže na polích od příštího roku místo obřích solárních bloků začne opět vesele růst pšenice!

Sbohem a šáteček
Chalupáři a drobní živnostníci pokles cen solárních panelů před dvěma lety uvítali s podobnou radostí jako solární podnikatelé. A když se dozvěděli, že na proud, který si vyrobí výhradně pro svou spotřebu, obdrží navíc finanční dotace, zaplesali a začali produkovat elektřinu ve velkém. Ale ouha! Dotace alias zelený bonus, se od ledna přestane vyplácet. Vláda tento postup odůvodnila tak, že zelený bonus je demotivační a vede k zneužívání energie. Lidé v tak zvaném ostrovním systému, kteří si bonus nárokují, mohou prý zavést elektřinu klidně do země, nevyužívat ji a příští rok se připojit do sítě a získat tak zvýhodněnou výkupní cenu z letošního roku. Osobně si neumím představit, jak někdo vede rok elektřinu do země, aby za ni další rok dostal výhody. Našim zvoleným zástupcům už slunce zřejmě spaluje mozkové buňky, snad by také měli začít zvažovat nákup solárních panelů pro vlastní potřebu - tedy, spíš hlavu.

Kdo se bojí, nesmí do vlády!
Nejen podnikatelé, operující v oblasti solární energie, ale právě i chataři a firmy, které vyrábí elektřinu výhradně pro vlastní spotřebu, se chtějí prostřednictvím České fotovoltaické asociace soudit. Jsou přesvědčeni, že v Bruselu se tato omezující opatření líbit nebudou. A dost možná mají pravdu. Nám to ale vůbec nemusí vadit, protože premiér Nečas se nechal slyšet, že vládní opatření jen vrátí dobu návratnosti investice do solárních elektráren na zákonem garantovanou mez 15let. Předseda představenstva České fotovoltaické asociace sice tvrdí, že se díky vládním zásahům investice nevrátí dříve než za 20 let, ale proč by si z toho pan premiér dělal hlavu? Arbitráží a soudních procesů se prý rozhodně nebojí. Když už nic jiného, můžeme alespoň říct, že je statečný!

Nudo, kde se flákáš?

16. listopadu 2010 v 22:27 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Jak víme, zítra je náš den! Čí? Studentů, přeci! Avšak na nějaké volnůstkaření nebo slavení mi vážně nevybude čas. Prostě nemám jinou možnost, než využít den studenstva ke studiu... Jasně, že si teď mnozí začnou myslet (tak jako někteří moji spolužáci), že jsem nesnesitelná šprtka. Možná, ať si, fakt mi na tom nesejde, což bude asi tím, že tu školu chci dodělat za každou cenu. Zásadní problém je v tom, že o žurnalistice se obecně traduje, že dostat se je poměrně záběr, ale absolvovat? No problem... A co to pro mě znamená? Že jsem asi nastoupila na nějakou jinou školu, spletla jsem si budovu nebo univerzitu nebo... nevim, nic jiného mě momentálně nenapadá. Žádné jiné vysvětlení toho, proč se topím v odborné literatuře, kterou nestihnu přečíst ani za předpokladu, že nebudu ve vlaku po cestě tam a zpět, o víkendech a po nocích (nejspíš pod vlivem nějaké ,,chytré" drogy) dělat nic jiného, než bořit nos a pohled mezi řádky natištěné na papíře knih, o jejichž kvalitě nepochybuji (to spíš o té své:D). Proč nezvládám dopisovat eseje, navíc se mi pletou termíny odevzdání, nemůžu k nim sehnat literaturu, jelikož nějací krásní neznámí vše rozpučovali.
A publikovat mimo seminář mi též dělá značné potíže. Tedy není to nedostatkem témat ke zpracování, nýbrž nedostatkem času. Domů se vrátím nejdřív o půl sedmé, takže se najím, prohlédnu mail, zalehnu k četbě, u níž pravidelně usínám... Ráno se probudím zděšená, že jsem zase nepřečetla tolik, kolik jsem chtěla, že jsem se ani nemrkla na italská slovíčka a gramatická cvičení že také zejí prázdnotou... běžím na vlak, abych za hodinku usedla v posluchárně.

Trochu se mi stýská po té prázdninové nudě, kdy jsem byla hrozně naštvaná, jak je všechno stereotypní a fádní. Jak jsem se tenkrát třásla na školu! A teď? Často se tam ráno těším pořád. Starší studenti se nad tím usmívají a tvrdí, že mě to brzy přejde. Upřímně tomu moc nevěřím. Poprvé mám pocit, že jsem se skutečně trefila a že dělám, co dělat chci a dělat mám - a je to zatraceně dobrý pocit. Takže i když se domů vracím vyflusaná, někdy pěkně vytočená se spoustou sprostých slov na jazyku, brzy mě to zase přejde a těším se, až se zase budu s vypětím všech sil opírat do těch nemožně těžkých dveří s klikou ve výši očí, abych je vůbec přivedla do nějakého pohybu, a následně se málem přerazila na schodech.

Takže nudo, ať se flákáš kdekoli, klidně si tam zůstaň, já už tě nechci ani cítit! Sláva studentům a seminárním pracím. Amen

Vaše knihami zavalená P. Bloody

Procházka bulvárem...

5. listopadu 2010 v 20:54 | P. Bloody |  (Ne)konkrétní postřehy a komentáře
Pokud někdo očekává umělecké fotografie pařížských či jiných evropských boulvards, musím ho zklamat, nedočká se ani pražského Václaváku :D
Bulvárem nemslím boulvard, ale prostě bulvár, splašky a pomluvy, za které většina národa s ochotou a radostí utrácí denně peníze, aby se dočetla, s kým spí Leoš Mareš nebo jiná sélebrita... a co že se mi to stalo, že se probírám bulvárem? Inu, dnes jsem dávala dohromady finální podobu materiálů k prvnímu znalostnímu testu. A protože sumarizování poznámek z přednášek, seminářů a výpisků z odborné literatury není zrovna činnost odpočinková, příjemná ani úsměvná, naopak je to spíš silně prudérní záležitost, rozhodla jsem se po skončení ,,študýrování" udělat za dnem nějakou veselou tečku. A jaký lepší způsob je pro studenta žurnalistiky, připravujícího se (pomalu, ale jistě) na konec zimního semestru a začátek zkouškového období, než se povařit na bulvárních pisálcích a jejich cintech?
Otevřela jsem si bulvární online deník, a protože jsem velký rýpal (a ještě k tomu žurnalistickou teorií vyčerpaný), nemohla jsem se o své zážitky nepodělit! (nebo nepodělAt...? :D)

Zdrojem mi dnes byl deník Super.cz (budiž jim hypertext mark-up language lehký...). Nechtělo se mi prolistovávat rubriky (eh.. rubriky s názvy typu: ,,Co se kde šustne" nebo ,,Veřtě nevěřte", prosím pěkně...), takže mě celkem potěšilo, když jsem na pravé straně zahlédla sloupek s názvem ,,Žebříček celebrit". Koukal tam na mě třeba Zdeněk Pohlreich, a to hnedle z druhého místa (předběhla ho jen Britney Spears:D), což mě vskutku nadchlo, neboť zcela potvrdil mou dávnou domněnku, že Češi jsou již natolik inteligenčně degradovaný národ, že jsou schopni milovat každýho idiota, který umí říct tak akorát ,,Pičo vole!". Inu, žebříček jsem rozklikla a jednotlivé hvězdné úkazy rozebírala podle umístění. Na prvním místě s nejvyšším počtem fandů byl uveden Martin Chodúr, tak tedy, pusťme s (ne)chutí do toho (něj..?)

Martin Chodúr se prý nechal slyšet, že jeho partnerka je pro něj přesně to pravé ořechové, jelikož je to blondýna s mírami 90-60-90... no, buď si milý Martínek doma zapomněl mozek, nebo to pisálci trochu ,,poupravili". Konec konců, on si to může dovolit pohlásit, páč zatímco on má u své přitelkyně jistotu míry tělesné, ona má zase jistotu určité míry popularity a finančních výhod...

Druhé místo obsadil Miro Šmajda, o němž je možné se na zdejším webu dočíst třeba to, že ho sex a prachy vyhnaly ze Slovenska. V článku je nazván zběhem, na čež jsem chvíli koukala jak husa do flašky, ale v dalších řádcích jsem zjistila, že je čas přestat do flašky čučet a místo toho zírání ji radši otevřít, protože ,,bulváristi'" jsou zase o krok napřed! Představte si, že vidí lidem do hlavy! Nebo alespoň mladému Šmajdovi určitě. Uznejte, že to není schopnost k zahození! Jak by se to krásně psalo, kdybychom viděli do hlavy třeba Nečasovi nebo odborářům, že? Jak jsem schopnost odhalila? Jednoduše, v článku je doslovně uvedeno: ,,...přestože tvrdí, že je to hlavně z profesních důvodů, my víme, že za to může hlavně jeho láska..." - no není to k pos*ání, že všechno vědi? Nicméně, být zběh a ještě kvůli sexu a prachům... chlape, chlape, ty to vedeš :D

Mladé celebritky z pěvecké soutěže se jakýmsi magickým způsobem drží na několika prvních příčkách, jenže mě už po dvou z nich začali trochu nudit, a tak jsem přeskočila z místa druhého na místo páté, tedy rovnou za Danielem Landou. Docela mě překvapilo, že i tento pán, který si na popularitu získanou díky bulvárním kauzám nepotrpí, má u svého jména článek s poměrně čerstvým datem. A o čem se v něm psalo? No, přeci o tom, jak randil s Olgou Lounovou! To čumíte, co? Ženáč a randí! Ono to ale zas tak horké není, tedy podle toho, co je uvedeno v posledním odstavci, tedy že to nebylo rande, nýbrž schůzka kvůli videoklipu. Tak tedy doufejme, že nebude klip obsahovat pornografické prvky :D

A tím má pochůzka končí...

Mám být upřímná? Asi radši ne, že... Ale víte co? Já budu. Doufala jsem, že se opravdu jen zasměju a půjdu si lehnout, ale opět jsem se rozčílila. Co je komu do toho, proč se Landa sešel s nějakou zpěvačkou? Co kdybyste, lidi zlatý, radši schůzkovali sami? Možná by vás pak netrápila cizí setkání... A ještě jedna otázka na ty paní, co ráno v tramvaji hltají Blesk - jste spokojeny, že víte o tom, s kým spí Šmajda? Ano? A víte vůbec, jak dopadlo vládní jednání o škrtech? Nebo vám to snad připadá tak bezvýznamné...? A americký Kongres, to už asi vůbec nevnímáte. Tak pozdravujte célebritky!

Mějte se pokud možno seriózně!!
podepsána bulvárem znechucená P. Bloody