Just LIVE like there was no tomorrow!!

Srpen 2008

.. a jedeme dál

4. srpna 2008 v 11:01 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Včera jsem měla vyjímečně čas já i Mája s Miškou, tak jsme zase viděly.. po měsíci. A musím říct, že jsem byla trochu jako uvytržení. V životě těch hlek je něco úplně jinak, než v tom mym.
Mája neuvěřitelně dospěla. Tohle už neni ta ujetá holka, tohle je rozumná slečna, jakou jsem poznala teprve včera. A jsem za to hrozně ráda. Tak to má být. Doposud jsem se nejracionálněji chovala já, ale to je definitivně pryč. Pravděpodobně. Teď je tou s nohama pevně na zemi ona. Nechci a nebudu řešit kdo nebo co za to může. Podstatný je to, že to tak prostě je. Další věc, která mě u ní překvapila, je vyslovení toho, co jsem si nikdy neuměla ani představit, že by řekla! ,,...teď jsem zamilovaná až po uši, nepodívám se na jinýho kluka, fakt ne!..... Je kouzelnej, já ho miluju, fakt!..." Neumíte si nikdo představit, jak mě tahle její slova zahřála u srdce. Je to dobře, moc dobře! I když vím, že holka, která miluje je hrozně zranitelná, jsem si jistá, že o ní se bát nemusím. Protože on ji má taky hrozně rád a neublíží jí. Tak je všechno v pořádku a tak to má bejt.... Mám z tebe radost, holka :-*
Míša je pořád ta samá holčička, mé děťátko se vším všudy. Stejné sny, stejné zájmy, přesně tak, jak jsem ji opouštěla v červnu. Je nakonec fajn, že se nezměnila, protože kdyby se změnily obě, připadala bych si joo blbě :) přesto je tu něco, co je v rozporu s životem mým, stejně jako u Máji je to náhlá vnitřní dospělost a šťastná láska, Míša ve svém životě s ničím neválčí. Proto to děťátko. Stejně jako děti se nechá snadno a rychle unést, vášně, ovlivnitelnost a přeměna je v životě bezstarostných dětí zcela normální. To, že se u ničeho a u nikoho nedokáže pevně ,,zakotvit" je vlastně výhoda.
Já jsem polodospělá, někdy uvažuju zbrkle a hloupě, neumím zachovat chladnou hlavu a myslet dospěle. I když vim, jaké to je být zamilovaná, dělá mi poněkud problém vybavit se, jaký to je s tím dotyčným být.. tu šťastnou stránku znám a vybavuji si jen matně.. Taky jsem už zažranápřesně tam, kde jsem byla zažraná už jako 14letý děvčátko a víceméně se od té doby moc nemění. Možná několik drobností. Ale kořeny jsem už zapustila a jen těžko je kdy vyrvu....