Just LIVE like there was no tomorrow!!

Září 2006

Warning a říjen 2005

30. září 2006 v 19:45 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Tím Warning samozřejmě myslím album skupiny Green Day,tenkrát jsem ho poprvé slyšela....
A bylo toho víc..
Dalo by se říct,že tohle CD je pro mě zakletý a vždycky, když si jej pouštím, tak se nejdřív hrozně optimisticky směju a za chvíli řvu jako šílená. Proč? V těch písničkách je spousta vzpomínek.
Teda hlavně ten říjen a soustředění se sborem! Ježiš,Adélko! Kde jsou ty časy? Proč to skončilo? Proč nemůžu být aspoň zpoloviny tak šťastná jako tam? Těhlech pár říjnovejch dní pro mě zůstane těma nejlepšíma,jaký kdy byly..
Asi nezapomenu,jak jsme si vždycky pustily všechny tři na pokoji hudbu a Kuba vedle: "Já na vás snad pošlu obecní úřad,DÁMY!!":D
Nebo Filip : "Pájoo,sme tu sami!:P" a Kuba zas:"Necháš dámu?" No já z nich chčila. A taky to vyklízení pavouka! Jsem si klidně, spokojeně a vůbec..celá v nirvaně poslouchala právě toto CD, zatimco vy, chudáci, jste se snažili zlikvidovat tu nestvůru. Si tak poslouchám a najednou se tam tak nějak divně gestikuluje a odskakuje od skříně. Tak zpozornim a zaslechnu slova: utek, pavouka.... Strhnu sluchátka z uší a s těma ještě pořád zalehlejma ušima od hlasité hudby zařvu o hlasitosti 150 decibelů: "Kde je ten pavouk?!!!" A všici ležej smíchem:)
A taky zpáteční cesta z tý boudy, kde ten bláznivej člověk, co tak miloval tradici český bižuterie, dělal vlastnoručně korálky. Jak jsi mi pujčila to jedno sluchátko, já pak nechtěla, aby ta cesta skončila!:)
No nebo naše zkoušky!! Jak jsme zpívali a já se podívala přes Kristýnu na Kubu a šla jsem pod noty!! Ty jeho ksichty!BOŽE!! To taky stačilo, jak Kuba jednou řek: "Tady něco hrozně smrdí!" A já i Kristýna jsme byly hotový! Prej že:"Čemu se smějete? Vy to necítíte? Co? Přestaňte se smát!"
noo Kubo, co takhle: bubnuje bubínek tramtadáá:D
A bojovka!! Tak to je kapitola sama pro sebe!! Prej: "Půjdeme k márnici, víš, jak tam je ten propadlej zvon, kousek od toho hřbitova! To bude efektivní! A kapuce na hlavu!" a pak nikdo nevěděl, že tam někde nějaká márnice byla!:)
Jindra, jak před náma utíkal a ječel: "Co sem komu udělááál!" A Adélka za ním: "Chceme tvoji krev!" a já zase: "Chcííípni!!" A jak uslyšel Míšu skřípající nožema o sebe, nevim nevim, zda jeho spodní prádlo nezměnilo barvu! No a Kuba....já vim.. já to podělala, ale já říkala, že jak ho uvidim,tak se začnu tlemit.Takže Kubík šel, Lucku, která se plazila zakuklená z pole k cestě a syčela: "Samarkóóó..", pozdravil francouzkým orevoire a pak jsme přišly na řadu my dvě-zombice! Tak jsme si utáhly kapuce, vzaly své "nožíky" a běžely na svou oběť.... A dopadlo to tak, že jsem stihla vydat jen nějaký zvuk, asi jako: "Chcpm"- a začla se gebit.. díky bohu Áďa taky nedokázala potlačit vlnu smíchu,takže jsem neměla potom tak blbej pocit... No a Kuba by nebyl Kubou, kdyby to nedorazil a tím svým tónem nedodal: "To jste vy,dámy?"
A pak, jak jsme přišly k sobě na pokoj a slyšely je přes zeď, jak si vypravujou dojmy a plánujou svojí budoucí bojovku.."Já na ně udělám: Uuuáááá!!" A pak se Káťa nasrala a praštila PETlahví do zdi a ubohá flaška se tak nějak....srazila!! A ta závěrečná diskotéka.. moje ponožky.. úplně zvalchovaný.. a jak jsem se tam málem vztekem rozbrečela, když pustili toho žabáka zasranýho a všici, krom nás dvou to neprožívaly, spíš naopak.. fucking frog!! A taky, když nám hráli Waiting! Jak si všichni mysleli, že už ta písnička skončila a my jediný s Áďou jsme vyskočily přesně v ten okamžik, kdy ta skladba pokračuje.:)
Ale tohle je pryč a já se za ten necelej rok toliko změnila.. co se týče charakteru, hudby a všeho okolo toho. Možná, že před tím rokem jsem nebyla tak radikální melancholik, jako teď....a Katatonia a Green day si nejsou podobný ale vůbec v ničem, že?A já nevím, čím a proč to tak je.. ale asi to tak mělo být. Třeba jsou moje deprese trest za něco, co jsem neměla. A já ho musím snést. Alespoň vím, kdo je opravdový přítel a že nemám věřit tomu, kdo se mi jen zdá být takovým, jakému můžu věřit.Vážím si věcí, které se jiným zdají všední a samozřejmé a vidím krásu tam, kde jsem ji před tím ani nehledala....

Před zrcadlem

9. září 2006 v 16:59 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Když jsem se dnes ráno probudila,už jsem věděla,že to v sobě nemusím dusit,že už můžu zase klidně povolit těm křečím a nechat je zase odejít..
Ale ony nepřicházely..ani slzy nepřicházely.Seděla jsem ne okraji židle a poslouchala Katatonii,protože jejich hudba odráží moje pocity a pomáhá je rychleji vstřebat.Musela jsem je vypnout,nešlo to,obtěžovalo mě to,když jsem je slyšela.Nastalo ticho a já začala rozebírat svůj život pěkně do hloubky..a moje otázky vypadaly následovně:
Má můj život vůbec smysl?
Baví mě vůbec žít tento život?
Jak jsem mohla dovolit,abych si pobyt na tomto světě tolik zničila?
Pro co mám žít,pro co umírat?
Najdu vlastně někdy smysl života nebo jsem je už nadobro ztratila?
Budu se ještě někdy smát?
Budu ještě někdy šťastná?
Má mě vlastně vůbe někdo doopravdy rád?
Rozumí mi někdo?
Dostanu vůbec odpověď alespoň na jednu jedinou otázku?
Nevím jak se to všechno stalo,že si vůbec takovéto otázky kladu a poslouchám vnitřní hlas,který mi radí,abych všechno skončila a já už to možná udělám ani o tom nebudu vědět..Taky moc dobře vím,že mi není pomoci,proto si myslím,že konec je to nejschůdněkší řešení.Proč?Záleží snad někomu na tom,že trpím,že už nedokážu ani plakat?Zajímám snad někoho?Vždyť všichni,co dobře znám,jsou tak bezstarostní a šťastní....jediná,která taková není,má jednorázové a podle mě,nezlob se,Terí,povrchní a hloupé starosti,tedy starosti se svým vzhledem..na to já už kašlu.Komu by mělo záležet na tom,jak vypadám?Nejspíš mě?Ale já se nenávidim!!Je mi jedno,jak budu vypadat,je mi jedno,jak se na mě budou druzí koukat,protože to,co vidí,je to,co já už nechci být.Je to tak jednoduché říct-umřít,ale jak??Jak,zatraceně?Dělat trable s pohřbem a jinýma nesmyslnýma věcma,bez kterých by beztak bylo všem lehčeji!
100krát už jsem si všechno vyčítala,100krát se snažila změnit se,ale nikdy to nešlo a já už nevěřím ničemu a nikomu.Co bych dala alespoň za maličký kousek naděje....za trošku radosti,lásky a skutečného života,protože ten můj už vlastně životem není.Můj život je čekání na vytouženou smrt

Moje 4.září

9. září 2006 v 10:27 | P. Bloody |  Vita mia in parole
Nevím,zda už jsem to sem někdy psala,ale každopádně jsem letos nastoupila do prváku na SOŠ a SOU Kladno (já vim,že bych to měla ještě upřesnit,ale snad jindy..taky nemusíte vědět včechno):-P.
První den ráno vypadalo opravdu velmi bídně,co se týče mého nervozního organismu a citlivého žaludku,který se okamžitě zbavil večeře a pár minut na to i snídaně..musela jsem si přidat 2vrstvy make-upu,jinak bych vypadala jako mrtvola na pochodu.V autobuse mě navíc ještě seřval řidič,že jsem si neřekla vysloveně o poloviční.DEBIL!!Vidí snad 3dvoukoruny a vidí MĚ!!Copak já můžu jezdit za celou?:-Pjsem přece studentka!
Když jsem dorazila za doprovodu známých spolužaček do třídy,bylo tu již jen několik volných míst.Já vyfasovala první lavici uprostřed..to mám teda radost..:-/
ale co nadělám,že....
První den nebyl přece jen tak děsný,jak jsem si myslela,že bude.Zůstaly(ano,jsme ve třídě samé holky)jsme tam dvě hodiny a já pak musela ještě vyřizovat něco kvůli tomu autobusu..horší je,že si potvrzení o studiu nechali,takže tam jako budu muset v říjnu znova??V tom ČSAD Kladno(a vzhledem k situaci v České Lípě a spol. nejen na Kladně)pracujou vážně jenom debilové..to mám na to studijní oddělení lítat KAŽDEJ MĚSÍC??!!Myslim,že studenťák by jim mohl jako důkaz,že skutečně studuji,naprosto stačit!!No co?Jméno,přijmení,bydliště i datum narození je ve studenťáku taky a razítko školy taky nechybí,co by chtěli?Na studijním oddělení maj i jinou práci,než celej rok potvrzovat studentum,že jsou studenti....!
Tak to by asi bylo vše..doufám,že pokud někdo z vás také navštívil 4.září novou školu,proběhl jeho první den alespoň stejně fain,jako ten můj!:-*
Hezký školní rok a hodně úspěchů v něm!