Just LIVE like there was no tomorrow!!

Květen 2006

O MS v ledním hokeji

23. května 2006 v 20:41 | P. Bloody |  Moje dílka
Tyhle dvě básničky jsem napsala už v sobotu 20.5.,ale nějak jsem je sem nestihla napsat,tak teda:
ZÁPAS S RUSKEM
A jsme v první třetině,Rusové jsou ve formě
A už nám na bránu puk letí,golman ho už nezachytí.
Ovechkin se blbě směje,že Hnilička sprostě kleje.
Češi se však nedali,hned jim gola vrátili.
A teď kluci zvyšují,jsou to chlapi mazaní.
Dvě minuty před koncem,český tým je otřesen.
Rusové goly umí dávat,tak se musí prodlužovat.

Hnilička se tvrdě snaží,hnedka hopsá,hnedka leží.
Aby branku ubránil,musí vydat mnoho sil.
Sokolov má však svých sil haldy,schyluje se na nájezdy.
Náhle Irgl vystřelí a puk za Sokolova se kutálí.
Naši chlapci vyhráli!!

ZÁPAS PROTI FINSKU
Víc,než jen náhody,víc než jen štěstí,vzali si na Finy hokejisté čeští.
Zpocení kluci,celí se lesknou,když hrají jim tu naši hymnu českou.

Nejen Ruutu a Jokinen,dostali dnes na prdel.
Hnilda se nám šťastně směje,pot se z něho proudem leje.
Plekanec se div štěstím nepočůral,když nás do vedení dostal.
Během třetí třetiny,dává gol i Výborný.
Halou se šíří "dup,dup,dup",to vypadá na postup.
Ruutu dost sprostě nadává,když si helmu sudavá.Smůla,Jarko,debile,Češi jdou do finále!!

Nespleť se!!

20. května 2006 v 19:35 | P. Bloody |  Anorexia nervosa(nemoc příjmu potravy)

Je spousta lidí,kteří si pletou mentální anorexii a mentální bulímii.Tyto dvě nemoci mají ale mnoho rozdílů,a to radikálních.
Anorexie je psychická blokáda,které se člověk sám nezbaví.Odmítá jídlo a stále hubne,i když je viditelně vyhublý.Připadá si tlustý a nedokáže se bavit téměř o ničem jiném,než o dietách a jídle.Ztrácí proto přátele a uzavírá se.Touto nemocí trpí především dívky a hlavním příznakem je kromě vychrtlosti ztráta menstruačního cyklu.Anorexie často přerůstá v mentální bulímii.
Bulímie je též psychické onemocnění,které spočívá ve vyvolávání zvracení i několikrát denně.Nastává "začarovaný kruh":přejídání>výčitky>zvracení....stále dokola.Stejně jako u anorexie je nutná pomoc psychologa a obvykle hospitalizace=psychiatrická léčebna.

Proč tolik obětí

20. května 2006 v 19:22 | P. Bloody |  Anorexia nervosa(nemoc příjmu potravy)
Proč?U každého postiženého může být odpověď,teda příčina vzniku nemoci,jiná.
Mnoho dívek se svou touhou stát se modelkou dožene až k anorexii.Buď dostanou rozkaz zhubnout,aby se manekýnou mohly stát,nebo se jim samotným jejich postava nezdá vhodná pro toto (bohužel) výdělečné a uznávané povolání.Dívky,které se zúčastňují různých soutěží s podtitulem "Miss....",se mnohdy ocitnou v situaci,která se opravdu závidět nedá.Do 2-3týdnů shodit klidně až 7kg.Takto pověřené dívky se dostávají do velkého stresu.Producenti a autoři takovýchto "klání"si často(dokonce si myslím,že vůbec)neuvědomují,do jakých stavů se dívky propadají.Přichází deprese,výčitky,sebenenávist a s ní i snížení sebedůvěry.Začínají úmyslně trpět hlady.Úbytek váhy jisté slečny-manekýny-bývá zpravidla ještě o něco větší-pro jistotu.Takovou dívku pak zase nepřijmou,že je podvyživená.Ona má pak v hlavě ještě větší zmatek.Ztrácí přehled o tom,kdo je tlustý,kdo plnoštíhlý,kdo štíhlý a kdo vychrtlý.Samotné postižené nic nezmohou.Je zapotřebí rychlá pomoc psychologa a v mnoha případech i převoz na psychiatrickou léčebnu-hospitalizace.V dnešní době anorexií onemocní i mnoho dívek,kterým je méně,než 10let.

Já a anorexia nervosa

20. května 2006 v 18:51 | P. Bloody |  Anorexia nervosa(nemoc příjmu potravy)

Dost jasné a výstižné téma.Budu psát o svém vztahu k anorexii.Možná to bude dost zvláštní,ale na 100% pravdivé.

JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Kdy přesně jsem přestala držet pouhou dietu a propadla anorexii,se nedá přesně určit.Svou dietu jsem vlastně neměla nijak rozvrženou.Heslo znělo:jíst zdravě a málo!Dietu mi nikdo nenaordinoval,jednoduše jsem po příjezdu z Lázní Bělohrad,kam mě poslala moje MUDr. léčit skoliozu páteře,díky přechodu na "domácí stravu" za měsíc přibrala 3kg.Zjištění,že se nevejdu do kalhot,mě šíleně vyděsilo.V momentě bylo rozhodnuto.Musím nasadit dietu,abych už nebyla tlustá.Hubnutí mělo začít až po prázdninách,abych zbytečně neděsila mého grandpa,s kterým jsem na jeho chatě prázdniny trávila.Určitě by jančil,kdybych s ním odmítala chodit do hospody,kde si on vždy objedná pivo pro sebe a zmrzlinový pohár pro mě.
V září to teda začalo.Bylo odstartováno.Začala jsem večeřet nejpozději v šest hodin a jen něco lehkého.Třeba brambory s kuřecím plátkem a okurkou.Obědy mi zatím stále obstarávala školní jídelna,ale i tam jsem se snažila vybrat za tří nabízených jídel to nejchudší na kalorie.K tomu jsem každý večer minimálně půl hodiny,když nepočítám rozcvičku,která trvala tak 10minut, cvičila,abych spálila přebytečné tuky.Tak to šlo až do konce října,kdy už má váha klesla z původních 48kg na 44kg.V hlavě se mi zrodil nápad.Myslím,že právě tohle by mohl být ten mezník,kdy už skončila nevinná dieta,a začalo nebezpečné přátelství s mentální anorexií.Budu teda konkrétnější.V hlavě se mi tehdy nezrodil nápad.Zrodila se anorexie,v jejíchž spárech jsem uvízla na 7 nejkrutších měsíců,a možná,že v nich trochu vězím i dnes....

NEJLEPŠÍ KAMARÁDKA ANOREXIE
Od listopadu už pro mě neexistovalo,že bych se navečeřela po páté hodině.Také už to nebyla žádná teplá jídla,ale pouze pečivo se sýrem.Obědy ve škole jsem přestala kupovat a obědvala svačiny.To byl obvykle rohlík nebo chleba se sýrem,někdy salámem,z kterého jsem pečlivě nožem setřela máslo a pak teprve bylo přístupné,abych jej snědla.Do Vánoc se má váha pohybovala mezi 41-42kg.Přes Vánoce jsem si ještě semtam zahřešila a snědla nějakou tu pracničku,vosí úl či rohlíček.V lednu už mi na talíři začaly osychat i snídaně a já v únoru vážila jen 40kg.Můj narozeninový dort snědly spíše ostatní,já měla snad jen dva kousky z 2,5kilovýho dortu od babičky.Po týdnu,stráveném ne horách v Krkonoších ručička na váze nemilosrdně ukázale 38kg.Měla jsem hroznou radost.10kilo bylo fuč.Anorexie se stala mojí nejlepší kamarádkou.Matka na mě křičela a sprostě mi nadávala a já utíkala z domu.Pak následovaly dvě návštěvy u psycholožky,kde se zjistilo,že mám záporný,až útočný vztah k mámě.Ta to řešila dalším křikem,nadávkami a výhružkami,že mě šoupne do blázince.Do nemocnice Motol jsem nakonec jela 4x a naposled,počtvrté,v září 2005.Byly to jen krátké rozhovory se mnou a s rodiči a samozřejmě vážení.
Opravdu do konečného stádia se moje anorexie dostala na 36kg.2.dubna 05 jsem začala pod dohledem sebe samé přibírat.Pamtuji si,že 15.května 2005 už moje hmotnost činila 42kg.To datum si pamatuji přesně,protože ten den vyhráli naši hokejisté MS a já se zrovna to ráno vážila a říkala si:"Když to bude 41,Kanada nás porazí,pokud to ale bude 42kg,naši vyhrajou."A měla jsem pravdu=)!!

DNES
Dneska vážím 45kg,měřím 159cm a stále nemám se svojí mámou dobré vztahy.Večeřím jen pečivo a obědy jím jen minimálně.Snídaně taky sním je někdy a cvičím na posilovacím stroji,který jsem si vydupala k narozeninam.Stále mám snahy zhubnout a mou vysněnou váhou je 42kg.
Ač to zní sebešílenšji,anorexie pro mě byla a je kamarádkou.Poskytovala mi radost při pohledu na klesající váhu a plandající kalhoty na nohou.Ve skrytu duše plánuji,že svou dávnou přítelkyni zase pozvu dál.

Kdo to je?

20. května 2006 v 17:07 | P. Bloody |  Anorexia nervosa(nemoc příjmu potravy)
ANOREXIA NERVOSA - NECHUTENSTVÍ
Peklo
Může začít nevinně,jako obyčejná zcela zdravotně nezávadná dieta.Může se vyvíjet měsíce!Postižená/ý(mentální anorexíí trpí převážně dívky)si začne dávat stále menší a menší porce jídla,až začne některá denní jídla vynechávat úplně.(!) Nejčastěji to jsou večeře a veškerá odpolední jídla.
Dotyčná/ý se začne skrývat ve volném oblečení,hodně cvičí a sportuje,aby spálil/a tuk a kalorie.Spolu s touto nemocí přichází i nápadné změny nálad.Dívky/chlapci se uzavírají do sebe a přestávají se stýkat s přáteli.Stávají se z nich perfekcionisté,ztrácí smysl pro humor.Výrazné hubnutí a odmítání potravy je běžná charakteristika mentální anorexie.Lidé,nemocní touto nemocí,jsou schopni během dvou měsíců zhubnout okolo 14-15kg.Postižení si však stále připadají tlustí a to i přesto,že někteří ani ve skutečnosti nikdy problémy s tloušťkou neměli.(!)
...pohled do nitra...
Již zmiňovaná mentální anorexie je bohužel mimo závažné zdravotní komplikace(např. u dívek ztráta menstruace,u chlapců snížená potence)doprovázena i psychickými problémy.Anorexie se Vám posadí na ramena a nehodlá slézt za žádnou cenu!Např.-dívka má velkou chuť na jogurt-"Jogurt?Takových kalorií.."Zní jí v hlavě.Nakonec sama sebe donutí na to zapomenout.Jogurt si samozřejmě nevezme.Anorexie jí to "rozmluví".Bohužel jí rozmluví žít....Bez potravy se totiž moc dlouho žít nedá.To si ale dívky a chlapci postižení anorexíí neuvědomují a nechtějí si to připustit.
....jak to jde dál..
Většina lidí,trpících mentální anorexií,přejde postupem času k ještě závažnějšímu onemocnění-mentální bulímii.JAK?Následkem hladovění je přejídání.Člověk se přejí a přijdou výčitky.To už není anorexie,kdo sedí na ramenou nemocného,nýbrž bulímie."Jdi,jdi to vyzvracet,nepřibereš a není to tolik namáhavé,jako sport a pocení se v posilovně."
Malá poznámečka:určitě jste si všimli,že kromě názvů dvou nemocí v článku nejsou žádné odborné názvy. Já tenhle článeček psala sama,bez knížky,bez internetových zdrojů(teda až na fotku),jen ze svých zkušeností.Já totiž vím,kdo je to anorexie....